Rozhovor pro Mirror.co.uk

Anastacia: 5 minut s divou

Jenny Eden

Porotkyně z Don’t Stop Believing a pěvecká senzace, 41, o svých šokujících požadavcích (v podobě lupínků) a hvězdných manýrách (ó ano)...

Co si představujete pod slovem „diva“?
Zpočátku to pro mě byla nedotknutelná hvězda, která trpí nekontrolovatelnými záchvaty vzteku. Pak se z ní ale stala respektovaná žena, která se pohybuje v prostředí, které je jedinečné a těžko přirovnatelné k čemukoli jinému. Neurazím se, pokud mě někdo nazve divou. Ale já jsem spíš člověk s nohama pevně na zemi než diva. Přesto však máme všechny chvíle, kdy se chováme jako pravé divy, a pokud říkáme, že ne – LŽEME!

Co bylo doposud vaší největší hvězdnou manýrou?
Nemám přehnané požadavky. Veškerá racionálnost mě však opouští v okamžiku, kdy jsem s rozumem v koncích, brečím a jsem utahaná... To by někdo mohl považovat za hvězdnou manýru, ale já ne – jsem prostě jen vyčerpaná, nic víc.

Čeho se ale nemůže zříct?
Dietní coly a Doritos. Nežádám o čerstvé potraviny, aby se náhodou nezkazily.

Představte si, že máte kuráž a drzost požádat o cokoli. Jaká výstřednost by to byla?
Slyšela jsem, že někteří lidé si určují, jakou barvou má být vymalovaná ložnice, ve které budou spát. To bych já nemohla, cítila bych se fakt trapně. Ale tohle je skutečně divná branže. Někteří lidi by udělali cokoli, jen aby uspokojili své hvězdy.

Použila jste někdy frázi: „A víte vy, kdo já jsem?“
Kdysi jsem to řekla ve srandě kamarádům, ale před restauracemi stojím poctivě ve frontě a nevadí mi to. Tuhle práci dělám, protože miluju zpívání, ne proto, abych se do klubů a restaurací dostala VIP vchodem. Své jméno užívám jen ve skutečně krajních situacích.

A stalo se někdy, že vám to nepomohlo?
No jasně! Hlavně v Americe.

Popište svůj hvězdný styl.
První čtyři roky by se daly popsat asi takto: „Dobrý den, pupík ven.“ – nic víc jsem totiž neuměla. Byl to můj typický look: krátký topík v zimě – Proč ne? A krátký topík v létě – proč ne? Všem je asi jasné, že někdy je lepší na sobě oblečení nechat, a ne ho za každou cenu odkládat.

O co největšího jste kdy požádala?
Když jsem v Rusku o půlnoci natáčela videoklip, oblékla jsem si bílé šaty, které se ukázaly být dost průhlednými. Nechtěla jsem, aby každý viděl mé tohle a tamto, a tak jsem požádala o stahovačky. Netušila jsem, že je tak těžké je v Rusku sehnat. Řekla jsem, že mohou být klidně použité – vyprala bych si je a následně usušila. Řekli mi, že je dostanu do 45 minut. Po dvou hodinách dorazily – museli je totiž dovést z opačného konce země. Natáčení se zpozdilo, protože mé stahovačky si daly na čas! Musela jsem jim připadat jako ta největší světová diva, ale když já netušila, že to bude takový problém!

Co vám dlouho leželo v hlavě?
Pořád si v hlavě přehrávám moment, když jsem na začátku kariéry zpívala s Eltonem Johnem v Madison Square Garden v New Yorku. Myslela jsem, že mi políbí ruku, místo toho mně ale dal pusu na pupek. Vím, že je gay, ale i přesto jsem se cítila provinile. Jako když ctnostná dívka dostane první polibek.

Kdo z nováčků na hudební scéně je podle vás největší diva?
Leona Lewis – byla divou ještě předtím, než vyhrála X Factor. Ale teď označením diva myslím to, že má výjimečný talent. Leona je pořád normální, ale její talent rozhodně normální není.

Máte mezi celebritami přátele?
Bavíme se s přáteli, kterou z celebrit bychom chtěli za nejlepšího kamaráda. Chápete, když čtete rozhovor s někým slavným a vy cítíte, že byste si s ním padli do noty. Já vždycky řeknu Julia Roberts. I přesto, že ona asi ani neví, kdo jsem.

Kolik lidí pro vás pracuje?
Jeden člověk mi dělá kadeřníka a maskéra a má sestra mě doprovází coby asistentka. Ochranku mám jen v případě, že jsem v španělských a latinsko-amerických typech zemí, protože zdejší lidé jsou až moc dotěrní. Angličané jsou v tomhle jiní – vědí, kdo jsem, ale nesnaží se mi vyrvat vlasy. Zato ve Španělsku, tam by mě nejraději umačkali. Když dělám promo, vypadá to, jako bych kolem sebe měla hromadu lidí, protože se mnou cestují i můj manažer, agent a celá kapela, ale takhle to není každý den.

Působíte neobyčejně obyčejně...
Omlouvám se – nejsem zrovna příkladná diva.

Co vás drží nohama pevně na zemi?
Nemám urozený původ, má kariéra začala, až mi bylo 30, ale co jsem dostala do vínku a čeho si nejvíce vážím, je má rodina, která mě vždycky ukáže ten správný směr. Můj mladší bratr, Brian, je autista – už navždy bude dítětem a právě on vždycky držel naši rodinu pohromadě. Pokud bych začala chodit s nosánkem nahoru, Brian by mě velice rychle vrátil zpět do reality. Je prostě báječný.

Sledujte Don’t Stop Believing každou neděli, Five, 19:00

Zdroj: www.mirror.co.uk