Rozhovor pro Hello!

ovocný salát s...
Anastaciou

Její hlas z ní udělal celosvětově uznávanou hvězdu. Teď Anastacia posuzuje pěvecké schopnosti jiných v televizní talent show Don’t Stop Believing. „Miluju ten název,“ řekla HELLO!. „Vždycky jsem se řídila těmi slovy. Abyste uspěli, musíte být přesvědčeni o svém talentu a musíte si věřit.“ O pravdivosti těchto slov se jedenačtyřicetiletá chicagská rodačka Anastacia Lyn Newton přesvědčila na vlastní kůži již mnohokrát – třeba v roce 2003, když bojovala s rakovinou prsu, nebo v nedávné době, když se jí rozpadlo tříleté manželství s jejím bývalým bodyguardem Waynem Newtonem. Nad talířem exotického ovoce zpěvačka mluvila o zdraví a štěstí a také vysvětlila, proč by se z ní mohla stát „Mamastacia“...

Představte si, že byste měla možnost pozvat k nám ke stolu ještě jednoho člověka. Kdo by to byl?
Barbara Streisand. Poslouchám ji od dětských let, moje mamka totiž její desky zbožňovala a poslouchala je každý den. Líbí se mi též po vzhledové stránce. Vždycky si dává záležet na tom, aby byla elegantní a půvabná.

Potrpíte si na dezerty?
Miluju dezerty. Svůj nejoblíbenější recept na jablečný koláč se zakysaným krémem mám od babičky. Ale od svých 12 let, kdy mi byla diagnostikována Crohnova choroba, si musím dávat pozor na to, co jím. Někdy můžu jíst cokoli a cítím se fajn, pak ale přijde období, kdy se mi najednou dělá špatně z mléčných výrobků či vlákniny.

Takže vás trápí zdravotní problémy už od dětství?
Ano. Ve 12 letech jsem si na břiše nahmatala bulku a doktoři zjistili, že je to Crohn. Na břiše mi po operativním odstranění bulky zůstala deseticentimetrová jizva. Dříve jsem se za ni styděla, od svých 30 už ale neřeším, jestli je vidět či ne. Pro mě je totiž něco jako válečné zranění. Je důkazem toho, že jsem přežila.

A pak v roce 2003 přišla rakovina prsu...
Odjakživa jsem měla velká prsa, a tak jsem se rozhodla pro jejich zmenšení. Být sex symbol mně zrovna nebylo příjemné. V prvé řadě jsem se cítila být zpěvačkou se silným hlasem a osobitým přístupem k práci a životu, ne sexbombou. Jako dítě jsem byla divoška, která hrála vybíjenou s chlapci. Nechtěla jsem, aby mě o to připravil pouhý fakt, že mi narostla prsa. No a tak doktoři objevili, že mám rakovinu. Podstoupila jsem operaci a následně i ozařování.

Co vám tehdy pomohlo bojovat a zvítězit?
Pomohla mi má hudba. Když se zpětně podívám na své třetí album Anastacia, najednou vidím, že jsem se tehdy snažila udělat cokoli, jen abych vyhnala z hlavy veškeré myšlenky na rakovinu. Psaním textů jsem rakovině říkala: „Nemůžeš mě od hudby odtrhnout.“ Bylo to těžké. Snažila jsem se být ve studiu a donutit svůj mozek pracovat, ale mé tělo bylo proti. Říkalo mi: „Holka, jsi pacient,“ ale já mu odpovídala: „Ne, jsem zpěvačka!“

A nyní pomáháte ostatním ženám ve stejném boji...
Založila jsem Anastacia Fund, abych zvýšila povědomí o této nemoci. Když jsem se dozvěděla, že 30 % žen postižených rakovinou prsu onemocní na základě dědičnosti a zbylých 70 % je na tom stejně jako já, tedy že onemocní asi kvůli špatnému životnímu prostředí, ve kterém žijí, kvůli stresu či kvůli nevhodné stravě, byla jsem vytočená a v šoku. Vzkaz všem ženám ode mě zní: „Choďte na kontroly.“

Kterou část svého těla máte nejraději?
Své oči. Měla jsem problémy se zrakem, takže jsem musela dlouho nosit brýle. Staly se mou součástí. Když mě žádali, abych si je při focení sundala, říkala jsem: „Ne, sundali byste si vy kvůli focení kalhoty?“ Vše se změnilo v roce 2005, kdy jsem si nechala zrak zkorigovat laserem. Tehdy jsem poprvé v životě viděla bez jakýchkoli problémů, což mě ale zároveň donutilo dívat se i na sebe samu. Je zajímavé, že se sobě víc líbím s brýlemi, ale když mám oči konečně zdravé, proč bych je skrývala za brýle?

Jaká jste jako porotkyně v Don’t Stop Believing?
Jsem upřímná. Když ale kritizuju, je to konstruktivní kritika. Simon Cowell se v X Factoru proslavil jako kruťas, ale já myslím, že byl jen upřímný, a i když bych já osobně volila jiná slova, v podstatě jsem s ním většinou souhlasila. Je to taky trochu divadýlko pro diváky, které dělá show zajímavější.

Přestala jste si někdy věřit?
Zažila jsem i takové okamžiky. Jsem totiž svůj nejtvrdší kritik. Dennodenně všechno analyzuju a ptám se sama sebe: „Řekla jsem to správně? Nebylo to hrubé?“ Ale z každé zkušenosti si snažím brát ponaučení. Vždycky jsem věřila, že to nakonec bude O.K. Je to jako s gumičkou – někdy ji natáhnete a ona to vydrží. A příště klidně praskne.

Jaký typ muže vás přitahuje?
Vtipní kluci, ale také se mi líbí takoví, co jsou mým opakem. Momentálně mám popravdě široký záběr. V American Idolu jsem onehdy viděla nějakého roztomilého mladičkého surfaře. Jsem proto puma?

Kdo je podle vás ideální kluk?
Nikdy bych neodmítla sira Eltona Johna. Jsme dobří přátelé a je též skvělým „klukem“. Občas je trochu zženštilý, ale když se o vás má postarat, je z něj najednou pravý chlap.

Jednou jste řekla, že nechcete mít děti. Stále to platí?
Nejsem si jistá. Vlastně bych docela zvážila i adopci. Cítím mateřské pudy – říkejte mi „Mamastacia“! Miluju nakupování dárků pro mé kmotřence. Vlastně proto mi říkají „Anna Claus“. Kupovat dárky pro ostatní je daleko větší zábava. V kalendáři mám poznačené narozeniny všech svých přátel. Na co jiného by mi byl?

Jste perfekcionistka?
Jsem typická panna, takže bezesporu. Jsem puntičkářka se smyslem pro detail. Dokonce si perfektně rozvrhuju čas a potrpím si na čistotu.

Co bylo vaším největším překvapením v oblasti módy?
Před sedmi lety jsem si koupila šaty s tulipány značky Dolce&Gabbana. Něco v hlavě mi tehdy řeklo, že je prostě musím mít. Ale kdykoli jsem se na ně pak doma podívala, řekla jsem si: „Tulipány? Nemůžu si obléknout šaty s tulipány.“ Před pár dny jsem si je ale oblékla a holka, ty šaty jsou cool. Zabíjela bych pro ně! Tak moc je miluju! Konečně jsem z nich mohla odstřihnout visačku.

ROZHOVOR: SALLY MORGAN
FOTOGRAFIE: GAVIN SMITH

Don’t Stop Believing v neděli večer na kanálu Five.

Kde jsme se setkaly
Soho House*, 40 Greek Street,
Londýn W1

Proč?
„Miluju tu staroanglickou atmosféru, dubové obložení stěn a měkoučké pohovky v salónku. Dělají tu též parádní burgery a hranolky.“

Koho tu potkáte? Každého, kdo něco znamená. Od Lady Gaga přes Emmu Bunton, Meg Mathews, Kirsten Dunst, Elle Macpherson, Kate Moss, Alana Carra po Danny Dyer.

Zdroj: Freaky_Mari a Star z AFU.com

*Pokud chcete vidět to dubové obložení a měkoučké pohovky na vlastní oči, navštivte oficiální stránku www.sohohouselondon.com