Recenze koncertu - Právo

VE ČTVRTEK VYSTOUPILA V PRAZE AMERICKÁ ZPĚVAČKA ANASTACIA

Když je koncert zábava a diváci spoluhráči

JAROSLA ŠPULÁK
18. července 2009

Čtvrteční pražský koncert americké zpěvačky Anastacii (vlastním jménem Anastacia Lyn Newkirková) byl učebnicovou ukázkou práce ženy, která v životě vyzrála nad vážnou chorobou, když zdolala rakovinu prsu, a svou prací se baví.

V pražské Tesla Areně se čtyřicetiletá rodačka z Chicaga představila jako profesionální zpěvačka s pozoruhodným hlasovým rozsahem i barvou a stoprocentním přístupem ke každé skladbě. To je ale známá věc. Současně tu byla jako velké dítě, které se s publikem baví o čemkoli, rozvine českou vlajku a zapózuje s ní, sbírá ze země plyšové hračky, kterými ji ono oblažuje, imituje komiksové hlásky a s úžasem komentuje výkony svých spoluhráčů.

Během jednoho koncertu byla veskrze důvěryhodnou umělkyní, jejíž svět je patřičně důstojný i kýčovitý, stejně tak rozvernou kámoškou, která působí dojmem, že se na vystoupení v Praze opravdu těšila.

Muži by teoreticky mohli namítnout, že několikrát zaútočila na jejich tušenou nadřazenost. Svého tanečníka nechala na pódiu koupat se ve vaně a nadto vyvádět akrobatické kousky na lanech visících od světelné rampy, fanouška Laca zase ponechala svlečeného do půl těla, přijala od něho darem tričko (které mu na rozloučenou vrátila), tančila s ním podle svých not a nakonec mu věnovala cédéčko a program turné s podpisem.

Ono to tak ale být muselo, protože Anastacia si během osobního i uměleckého života vybojovala všechny drobné i zásadní bitvy sama, tudíž má právo pevně stát na vlastních nohou a hrdě hledět do světa jako dáma s velkým životním příběhem.

Maminku Diane Hurleyovou (druhdy pěvkyni na Brodwayi), která v půli koncertu zazpívala Ave Maria a následně s dcerou rodinný duet, přivezla poté, co se ona statečně poprala s vážnou chorobou a po vzoru své dcery už opět takříkajíc skáče přes kaluže. Byl to dojemný moment, k němuž kýčovitost patřila jenom proto, že to v popu jinak odehrát nelze.

Anastacia je fenomenální zpěvačka. Potvrzovala to od první chvíle do závěrečné. Je také nesobecká. Aby to neměla jednoduché, přizvala si dvě neméně talentované vokalistky Elizabeth Troyovou a Marii Quintileovou, s nimiž s vášní v hlase zpívala sborové linky, měřila se ve vokálních dialozích a pak si vzájemně vystavovaly komplimenty.

Zazněly skladby nejenom z aktuálního alba Heavy Rotation. Anastacia sahala i do minulosti, zpívala úspěšné singly a písně srovnala v čase. Bez ohledu na to, kdy která vznikla, ji doprovodná skupina dokázala nachystat atmosféru aktuální, popově svižnou, současně rockově zabarvenou, neboť takový kompromis má koncertní kouzlo mnohem větší. V tom jsou Anastacia a její tým zkušení. Zadní promítací stěny přinášely nápadité obrazové koláže, s tanečníky se to nepřehánělo, neboť vše se logicky točilo kolem zpěvu, světelná show byla úsporná, leč funkční.

Možná měla Anastacia v některých momentech méně hovořit, její koncert by tak nabyl potřebný spád. Přesto je však třeba džentlmensky smeknout. Byla to dobrá práce.

Zdroj: Právo